|
Email od p. Adámkové, která adoptovala Kubíka!!
Dneska bylo zase krásně. My tady na jihu máme tak nějak trochu lepší počasí, než jinde. Šli jsme zase do lesa, Zase do jinýho. Ježíšku na křížku, tady je to samej les a nejlepší je, že nemusíme chodit daleko. Všechno co by kamenem dohodil. No bezva jsem se vylítal, až jsem skoro nemohl. Když jsme se vraceli, tak se to stalo. Stála tam ONA. Flatka Ambra. Postava tak akorát, žádné kosti, ale taky žádná tlusprdka. Kožíšek jemný, lesklý. No je to materiál. A sama, nikde žádnej protivnej vořech. Rozbušilo se mi srdíčko. Ježkovy voči, co mám dělat, abych ji nevyplašil. Chce to zvolit správnou taktiku. Jen to nepřepísknout. Nesmím být moc hrr, ale taky žádný ňouma, který neví co a jak. Tak jsem narovnal záda a lehkým tanečním krokem jsem přistoupil. Zlehýnka ňufnout, nechat nufňout a pak se předvést v plné kráse. Já začal skákat, jak nejvýše to šlo, pak jsem začal běhat, jak nejrychleji jsem mohl a vybíral ty nejostřejší zatáčky, které jsem svedl. Není to jednoduché ulovit takovou ženskou, že jo. Lidičky, a pak to přišlo, Ambra se rozběhla a běhali jsme spolu o závod mezi stromy, křovím, houštím a zase zpátky, vítr nám vál v uších. Chvíli já honil ji a chvíli ona mě. Prostě jsme neviděli a neslyšeli. Jejda to byla jízda. Její páník se smál, že to má dneska bez práce, když už ho jeho panička vyhnala ven. Je pravda, že já byl potom úplně vyřízený, no hlavně byl vyřízený můj kožíšek, plný kudlibabek, oslintaný, tlapky od bláta. Panička říkala, že vypadám,jako bych se vrátil z gulagu. No doma mě zase vzala do parády a já ani neprotestoval. Stálo to za to! Kuba
|
Výborné...přejeme nové rodince i flatíčkovi jen to nej nej soužití 
Je to super! Myslím, že Kuba se tam našel. Přeji mu moc hezkých chvil a jeho paničce také! Moc mne to těší.